Studijní cesta do Řešova v rámci projektu PERSIST

Jak zapojit firmy, veřejnou správu, výzkumné instituce a další aktéry do společného rozvoje regionu? Jak při jeho rozvoji využít princip smart specializace, tedy zaměřit pozornost a zdroje a oblasti, ve kterých má region své silné stránky, know-how a největší potenciál pro inovace a další rozvoj? Tato témata nás přivedla do polského Řešova, kde jsme se ve dnech 8.–10. září zúčastnili studijní návštěvy v rámci evropského projektu PERSIST.

Do projektu PERSIST – Perpetual and Sustainable Implementation of Smart Specialisation Transformation je jako jeden z evropských partnerů zapojen Ústecký kraj. Náš tým 4. pilíře Transformačního centra Ústeckého kraje, který se se v rámci komplexní revitalizace území po těžbě  dlouhodobě věnuje zapojování klíčových aktérů rozvoje a participativním procesům byl ke studijní cestě přizván jako regionální partner Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Cílem studijní cesty bylo seznámit se s tím, jak k rozvoji inovačního prostředí a chytré specializaci skrze zapojování klíčových aktérů přistupuje Podkarpatské vojvodství a zároveň sdílet zkušenosti napříč evropskými regiony.

Když se potkají zkušenosti různých regionů

Projekt PERSIST se zaměřuje na dlouhodobé posilování spolupráce regionálních aktérů a na schopnost regionů využívat chytrou specializaci při svém dalším rozvoji. Důležitou součástí projektu je výměna zkušeností mezi různými  evropskými regiony a hledání způsobů, jak do plánování a rozhodování dlouhodobě zapojovat veřejnou správu, podnikatele, výzkumné a vzdělávací instituce i další partnery.

Možnost porovnat různé přístupy je jednou z nejcennějších součástí projektu. Jednotlivé regiony mají odlišné ekonomické, demografické, geografické či kulturní kontexty a z nich vyplývající příležitosti i problémy, se kterými se musí vypořádat. Přesto řeší podobnou otázku – jak využít silné stránky regionu a propojit aktéry, kteří mohou ovlivnit jeho další rozvoj.

Podkarpatsko sází na 4 klíčové specializace

Mezi oblasti chytré specializace Podkarpatského vojvodství patří letectví a kosmonautika, automobilový průmysl, informační technologie a takzvaná kvalita života. Způsob rozvoje těchto klíčových specializací byl důkladně prezentován se zapojením všech klíčových skupin aktérů – jak státní správy, tak akademického nebo podnikatelského sektoru.

Součástí programu byla také návštěva Podkarpackie Centrum Innowacji, Podkarpatského inovačního centra v Řešově a představení zkušeností místních institucí a organizací. Diskuse se věnovaly rozvoji inovací, spolupráci mezi veřejným sektorem, podnikateli a výzkumnými institucemi i dalším tématům spojeným s fungováním regionálního inovačního ekosystému.

Nešlo přitom jen o prezentaci úspěšných projektů. Důležitou součástí setkání bylo otevřené sdílení zkušeností – toho, co se v jednotlivých regionech osvědčuje, ale také přístupů, které narážejí na překážky nebo nefungují podle původních představ.

Co si z toho odnášíme pro Ústecký kraj?

Zkušenosti z jiných evropských regionů jsou pro nás příležitostí porovnat různé přístupy s tím, co už děláme v Ústeckém kraji, inspirovat se funkčními řešeními a zároveň lépe pojmenovat bariéry, se kterými se při transformaci setkáváme.

A stejně důležité jsou kontakty. Transformace regionu je dlouhodobý proces a možnost diskutovat konkrétní problémy s lidmi, kteří řeší obdobná témata v jiných částech Evropy, přináší další pohled na naši vlastní práci. Právě taková setkání nám pomáhají zasadit naši práci do širšího kontextu a přinášet do Ústeckého kraje nové podněty pro další rozvoj post těžebního území. 

 

Radovesická výsypka – od celkového plánu ke konkrétním návrhům

Rozvoj Radovesické výsypky vstupuje do další fáze. Na základě společné dohody obcí Světec, Kostomlaty pod Milešovkou a města Bílina proběhlo výběrové řízení na zpracovatele návrhů konkrétních míst v území. Vítězný tým architektů na začátku srpna provedl terénní šetření a nyní připraví návrhy pro vybrané lokality na výsypce.  

Východiskem pro jejich práci je přitom Rámcový plán rozvoje Radovesické výsypky, který vznikl jako jeden z našich pilotních projektů.  Dokument stanovuje základní prostorovou koncepci území, jeho charakter i možné využití a vychází přitom také ze znalostí a potřeb lidí, kteří v okolí žijí a výsypku využívají.

Rámcový plán byl od počátku koncipován jako jako neformální plánovací nástroj, který má pomoci obcím, vlastníkům pozemků i dalším aktérům při koordinaci dalšího rozvoje území. Do jeho vzniku proto byli zapojeni zástupci obcí, majoritní vlastník pozemků, spolky i další aktéři, kteří území znají a využívají. Právě jejich spolupráce je jedním ze základních předpokladů pro to, aby se území mohlo rozvíjet promyšleně, v souvislostech a jako jeden celek. 

Vítězný ateliér nyní podrobněji rozpracuje vybrané lokality vymezené v Rámcovém plánu. Obecnější principy a doporučení Rámcového plánu se tak začnou postupně proměňovat v konkrétní návrhy jednotlivých míst.

Máme radost, že se další etapa rozvoje Radovesické výsypky posouvá od společné vize přes koordinaci aktérů až ke konkrétním návrhům. Postupně tak vzniká modelový příklad proměny krajiny po těžbě. Krajiny, která může nabídnout nové možnosti pro každodenní rekreaci obyvatel okolních obcí, posílit vztah lidí k místu a zároveň respektovat a rozvíjet krajinné a přírodní hodnoty území.

Transformační fórum 2026 ukázalo technologický potenciál Ústeckého kraje

Na Hipodromu Most se 11. června 2026 uskutečnil třetí ročník Transformačního fóra Ústeckého kraje. Letošní setkání se zaměřilo na technologickou diverzitu regionu a na možnosti, jak může Ústecký kraj po éře uhlí dál stavět na svých silných stránkách – průmyslové tradici, energetice, infrastruktuře, výzkumu, inovacích i schopnosti propojovat veřejný, akademický a soukromý sektor.

Celodenní program otevřel prostor pro diskusi o tom, na jakých pilířích může stát budoucí rozvoj kraje. Mluvilo se o modernizaci tradičního průmyslu, energetické odolnosti, vodíkových technologiích, geotermii, digitalizaci, umělé inteligenci ve vzdělávání, datové infrastruktuře, podpoře startupů i nových možnostech využití posttěžební krajiny.

Fórum zahájili ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová, hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec a primátor města Most Marek Hrvol. Jejich účast potvrdila význam témat, která jsou pro další směřování Ústeckého kraje důležitá – od transformace ekonomiky přes rozvoj nových technologií až po kvalitu života v území, které prochází výraznou proměnou.

Program byl rozdělen do několika tematických bloků, které postupně otevřely klíčová témata technologické diverzity regionu. Blok Základna starého průmyslu se zaměřil na to, jak může Ústecký kraj využít své průmyslové zázemí pro modernizaci, inovace a rozvoj s vyšší přidanou hodnotou. V části Chytrý kraj se diskutovalo o datech, digitalizaci a využití moderních technologií ve veřejné správě, vzdělávání i sociálních službách. Téma energetické odolnosti přineslo konkrétní pohled na technologie využitelné při proměně energetiky, včetně vodíkových řešení a geotermie. Závěrečný blok věnovaný sdílené technologické infrastruktuře ukázal význam zázemí pro vývoj, prototypování a podporu technologických projektů vznikajících v regionu.

Důležitou součástí fóra byla také výměna zkušeností mezi lidmi, kteří se na rozvoji Ústeckého kraje dlouhodobě podílejí. Setkali se zde zástupci veřejné správy, samospráv, univerzit, výzkumných organizací, firem, rozvojových institucí i dalších partnerů. Právě mezioborová spolupráce a schopnost propojovat různé pohledy jsou jedním z předpokladů úspěšné transformace regionu.

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje se na přípravě letošního ročníku významně podílela – od programové koncepce přes moderaci až po odborné vstupy zaměřené na budoucí rozvoj Mostecké pánve. Fórem provázely Linda Kovářová a Martina Hutárová z RRA ÚK. Mezi vystupujícími byly také Jana Kubánková, která v bloku Základna starého průmyslu představila téma Územní východiska pánevní oblasti jako příležitost pro technologickou diverzitu, a Eva Němcová z RRA ÚK.

Doprovodný program doplnila výstava RRA ÚK Pánev 2050: Východiska pro Idea pool, která návštěvníkům přiblížila možnosti dalšího uvažování o rozvoji posttěžební krajiny.

Transformační fórum se tak i letos stalo místem, kde se potkávají konkrétní projekty, odborné zkušenosti a dlouhodobá vize rozvoje Ústeckého kraje. Ukázalo, že transformace není jednorázová aktivita, ale postupný proces, který vyžaduje spolupráci, otevřenou diskusi a odvahu hledat nové cesty.

Děkujeme všem řečníkům, partnerům, účastníkům, Ústeckému kraji a jednotlivým transformačním pilířům za spolupráci při přípravě akce. Transformační fórum si postupně buduje pevné místo mezi významnými regionálními událostmi a přispívá k tomu, aby se o budoucnosti Ústeckého kraje mluvilo věcně, odborně a s důrazem na konkrétní příležitosti.

Záznam z konference a další informace k programu jsou dostupné na webu Transformačního centra Ústeckého kraje – https://tcuk.cz/o-projektu/transformacni-forum-usteckeho-kraje-2026/

 

Atraktivní pánev rozšiřuje své poklady i o města

Studenti mapují svá města a nominují další pánevní poklady. Na workshopech otevíráme témata spojená s územím po těžbě

Co si představit pod pojmem transformace? Co se stane s krajem, až v něm skončí uhlí? Jaké hodnoty má posttěžební území? A na co jsou studenti ve svých městech hrdí? Právě kolem těchto otázek se stavěly workshopy, se kterými jsme od loňského září do letošního dubna jezdili po středních školách v mostecké pánevní oblasti. Zapojilo se celkem 577 studentů z 11 středních škol. 

Workshopy proběhly na Střední průmyslové škole stavební a Obchodní akademii Kadaň, Gymnáziu a střední odborné škole Klášterec nad Ohří, Gymnáziu Kadaň, SŠ Diplomacie a veřejné správy Most, Podkrušnohorském gymnáziu Most, SPŠ a Gymnáziu Duchcov, SŠ Edu Chem Most, Obchodní akademii Teplice, SPŠ Teplice, Gymnáziu Jateční a Obchodní akademii Ústí nad Labem.

V rámci pokračující osvěty posttěžební krajiny a jejích hodnot, ke kterým míří i aktivita “Pánevní poklady” se nastavil v loňském roce formát workshopů se studenty 3. ročníků středních škol v území. Smyslem je představit jim formou interaktivní přednášky specifika a hodnoty post těžebního území a nastínit příležitosti rozvoje regionu a posílit jejich vztah k místu, kde žijí. Workshop má 2 vyučovací hodiny, kde na první přednáškovou část, kde studenti také nominují nové “Pánevní poklady”,  navazuje zapojení studentů do tvorby map s cílem rozšířit edici “Atraktivní pánev”.

Vznikají dvě mapy – jedna je pocitová o celé pánevní oblasti. Druhá je mířená k zamyšlení se nad tím, jak by studenti uměli “prodat” své město turistům nebo novým obyvatelům – výsledek má lákat k návštěvě jejich města a popisu zajímavých návštěvnických cílů. Výsledný mapový podklad je sám o sobě hodnotným výstupem, který má potenciál dalšího rozpracování, ale hlavním cílem je iniciovat mezi studenty zamyšlení nad kvalitami místa, kde žijí a obrátit zažitý negativní narativ o městech v mostecké pánevní oblasti (jak směrem k turistům, tak směrem k místním).

Podklady od studentů SŠ se následně předají geografům z UJEP, kteří výstup objektivizují a přidají další relevantní informace. V zimním semestru 2026 se zapojí i studenti FUD UJEP, kteří výstupu dodají svébytnou grafickou podobu a v únoru 2027 budou mapy připravené k tisku. 

Průběžně jsme v kontaktu i se zástupci mapovaných měst, aby o výstupech věděli a mohli je dál tisknout, distribuovat a používat. V této pilotní edici vzniknou mapy měst Most, Teplice, Ústí nad Labem a Kadaň, které doplní mapu Atraktivní pánve zobrazující hodnoty posttěžebního území pracovně nazvané “Pánevními poklady”. Spolupracujeme i s ITI Ústecko – Chomutovské aglomerace, která v tomto přístupu vidí i inovativní nástroj podpory cestovního ruchu, který by se časem mohl rozšířit i do dalších měst aglomerace.

 

Zkušenosti z Mostecké pánve zazněly na mezinárodní konferenci Urbanscapes 2026 v Ostravě

Ve dnech 21.–23. dubna 2026 se náš tým zúčastnil mezinárodní konference Urbanscapes 2026 v Ostravě. Akce se konala v multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích a jejím ústředním mottem bylo „Krajina, transformace, příležitost“. Konference se zaměřila na otázku, jak udržitelně rozvíjet vysoce urbanizovanou a postindustriální krajinu. V programu se potkávala témata ochrany přírody, kulturního dědictví, ekonomického rozvoje, kvality života, místní identity i dlouhodobé správy území.

Eva Němcová představila aktivity 4.pilíře směřující ke komplexní revitalizaci mostecké pánevní oblasti
Eva Němcová z Regionální rozvojové agentury ÚK , vedoucí týmu zabývající se rozvojem území, vystoupila s příspěvkem „Krajina Mostecké pánve jako příležitost pro utváření nového směřování regionu“. Téma přiblížilo Mosteckou pánev nikoli pouze jako území zatížené těžbou, ale také jako krajinu s výraznými hodnotami, specifickými limity a potenciálem pro nové využití.

Krajina jako nástroj proměny regionu
Účast na konferenci byla pro tým důležitá také proto, že umožnila zasadit zkušenosti z Ústeckého kraje do širší odborné debaty. Postindustriální území dnes řeší podobné otázky v řadě evropských regionů: jak navazovat na průmyslovou minulost, jak pracovat s krajinou po těžbě, jak zapojovat obce a další aktéry a jak hledat rovnováhu mezi ochranou, rozvojem a kvalitou života.

Mostecká pánev je v tomto ohledu specifickým územím. Těžba zde zásadně proměnila krajinu, sídelní strukturu, vodní režim i obraz regionu. Současně vzniká prostor pro nové přístupy k plánování, pro rozvoj nových hospodářských aktivit, rekreace, zelené infrastruktury, biodiverzity, veřejného prostoru i pro hledání nového vztahu obyvatel ke krajině, která se stále mění.

Sdílení zkušeností mezi uhelnými regiony
Konference Urbanscapes nabídla příklady dobré praxe z Česka i zahraničí a vytvořila prostor pro sdílení mezi odborníky z oblasti krajinářské architektury, urbanismu, veřejné správy i dalších profesí. 

Ústecký kraj má v této debatě co nabídnout. Zkušenost s Mosteckou pánví ukazuje, že krajina po těžbě není jen otázkou rekultivace, ale také správy, identity, ekonomického využití, dostupnosti, participace a dlouhodobé péče. 

První setkání městských architektů Ústeckého kraje otevřelo témata spolupráce i kvality veřejných zakázek

V sídle Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje v Ústí nad Labem se 16.4.2026  uskutečnilo vůbec první iniciační setkání městských architektů a architektek působících ve městech Ústeckého kraje. Setkání vytvořilo prostor pro vzájemné seznámení, sdílení zkušeností z praxe a otevření klíčových témat, která přesahují jednotlivá města a vyžadují širší koordinaci na krajské úrovni.

Jednání se zúčastnili zástupci řady měst včetně Ústí nad Labem, Teplic, Mostu, Děčína, Loun, Roudnice nad Labem, České Kamenice či Varnsdorfu. Diskuse potvrdila, že agenda městských architektů je v jednotlivých městech ukotvena různými způsoby – liší se jak rozsah činností, tak míra zapojení do rozhodovacích procesů i každodenní praxe.

Dopolední blok byl zaměřen na koordinaci rozvoje měst v rámci kraje a na roli Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje v projektu TCÚK. Významnou část programu tvořila otevřená diskuse nad možnostmi užší spolupráce mezi městy a krajem, sdílení zkušeností i pojmenování aktuálních problémů, se kterými se městští architekti ve své praxi potýkají.

Odpolední část programu byla věnována tématu implementace parametrů kvality do zadávání veřejných zakázek na projekční práce. V rámci krátkých prezentací představili jednotliví účastníci příklady dobré praxe i zkušenosti z konkrétních zadávacích řízení – od soutěží a soutěžních dialogů přes paralelní zadávání až po přípravu projektů ze studií.

Navazující diskuse se zaměřila na ideální podobu obsahu a formátu výstupů z pilotního projektu Implementace parametrů kvality do zadávacích řízení na projekční práce v Ústeckém kraji v rámci projektu Transformační centrum Ústeckého kraje. Konkrétně se jednalo především o připravovaném metodickém materiálu, který má zadavatelům pomoci lépe se orientovat v možnostech zadávání zakázek a posílit důraz na kvalitu, udržitelnost a kvalitní přípravu zadání. Zazněla také řada podnětů k tomu, jak zlepšit komunikaci mezi zadavateli a projektanty a zvýšit atraktivitu veřejných zakázek pro odbornou veřejnost.

Jedním z důležitých závěrů setkání bylo potvrzení potřeby systematičtější koordinace na úrovni kraje. Diskuse ukázala, že by se role krajského architekta mohla stát významným přínosem – a to jak z hlediska regionálního rozměru prostorového plánování, tak jako platforma pro lepší komunikaci mezi krajem a městy, zejména v oblasti kvalitnějí přípravy a realizace krajských investičních záměrů.

První společné setkání tak otevřelo prostor pro další spolupráci a potvrdilo zájem městských architektů o pravidelné sdílení zkušeností i hledání společných řešení napříč Ústeckým krajem.

Ústecký kraj pokračuje v dialogu s obcemi Podřipska k vysokorychlostní trati

Roudnice nad Labem, 3. února 2026

V Kulturním domě Říp v Roudnici nad Labem se uskutečnilo již třetí společné setkání představitelů Ústeckého kraje, krajského úřadu a starostů obcí z oblasti Podřipska. Jednání se zaměřilo na přípravu vysokorychlostní tratě v úsecích VRT Podřipsko a potvrdilo dlouhodobou snahu kraje řešit toto významné téma v partnerské spolupráci s dotčenými obcemi. Za Ústecký kraj se setkání zúčastnili radní Tomáš Rieger a náměstek hejtmana Tomáš Kirbs.

Program setkání byl rozdělen do dvou tematických bloků. V první části se účastníci věnovali aktuálním informacím k vysokorychlostní trati a souvisejícím otázkám územního rozvoje. Starostové opakovaně zdůraznili, že pro dopad projektu na kvalitu života obyvatel je zásadní nejen samotné trasování, ale také nastavení etapizace výstavby a kumulativní vlivy dalších plánovaných investic v území.

Ústecký kraj i obce mají nyní k dispozici také výsledky dopravního modelu, který popisuje dopady realizace terminálu VRT Roudnice nad Labem a na jehož financování se kraj podílel. Tyto výstupy mimo jiné upozorňují na očekávané zvýšení individuální automobilové dopravy směrem k plánovanému terminálu, což bude nutné zohlednit při dalším plánování dopravní infrastruktury v území.

Druhá část setkání byla věnována odbornému semináři zaměřenému na možnosti využití dopadových studií. Seminář připravila Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje. Během prezentace byly představeny dopadové studie jako podpůrný nástroj rozvoje území, dále několik případových studií z České republiky i ze zahraničí a také význam správného nastavení zadání dopadové studie. V následné panelové debatě se diskutoval jejich účel, limity i to, co od nich mohou obce a kraj realisticky očekávat při dalším rozhodování o rozvoji území.

Foto: Vít Hnízdil, Eva Němcová

Rok 2025 s výstavou Obraz pánve: krajina v proměně

Obraz pánve: Krajina v proměně je putovní výstava představující proměny krajiny podkrušnohorské pánve – území od Ústí nad Labem po Kadaň, které bylo desítky let formováno těžbou uhlí. Výstava vznikla na základě stejnojmenné úvodní analýzy pánevní oblasti, zpracované týmem Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje v rámci projektu Transformačního centra Ústeckého kraje. Prostřednictvím velkoformátových map, tematických vrstev a fotografií ukazuje krajinu pánve jako propojený a dynamický celek. Návštěvníci tak vidí souvislosti mezi bývalými doly, energetickou infrastrukturou, sídelní sítí a přírodními hodnotami, které společně formují charakter tohoto specifického území. Cílem výstavy je poskytnout ucelený pohled na proměnu post těžební krajiny a otevřít debatu o jejím budoucím rozvoji.

Putování po kraji v roce 2025

Výstava zahájila svou pouť v červenci 2025 v Kadani, kde byla slavnostně otevřena v prostorách Campusu Svoboda. Během druhé poloviny roku 2025 se pak výstava postupně představila i v řadě dalších měst Ústeckého kraje – zavítala do Oseka, Chomutova, Bíliny, Mostu a Teplic. V každém z těchto míst se setkala Například kadaňské vernisáže se kromě místních obyvatel zúčastnil i starosta města Jan Losenický a poslanec Michal Kučera. Také v dalších městech přilákala výstava desítky návštěvníků z řad široké i odborné veřejnosti.

Doprovodné programy: přednášky a diskuze

Výstavu na řadě míst doplnily tematické doprovodné akce – přednášky a diskusní setkání, která prohloubily veřejnou debatu o proměně krajiny. V Mostě byla výstava součástí mezinárodní konference SuperMost (7. listopadu 2025) kde probíhala u výstavy otevřená diskuse o budoucnosti krajiny po těžbě pro veřejnost i účastníky konference. V Teplicích se pak uskutečnila 18. listopadu veřejná přednáška na téma, které výstava otevírá, spojená s diskusí o výzvách a možnostech rozvoje krajiny po ukončení těžby. Tyto doprovodné programy výrazně přispěly k zapojení veřejnosti a zainteresovaných stran do diskuse nad budoucností post těžební krajiny.

Ohlasy veřejnosti a význam pro debatu

Dosavadní ohlasy na výstavu jsou velmi pozitivní. Ve všech městech výstava podnítila konstruktivní diskuse o rozvoji krajiny. Návštěvníci oceňují, že expozice názorně propojuje zdánlivě oddělená témata a ukazuje krajinu v širších souvislostech. Debaty pořádané v rámci výstavy přinesly řadu podnětných myšlenek. Například v Kadani účastníci zdůraznili, že změna veřejného obrazu Ústeckého kraje nezačíná reklamní kampaní, ale tím, jak o svém území sami mluvíme a jak ho prezentujeme navenek. Velkou pozornost věnovali také otázce, jak do budoucna přilákat do regionu nové obyvatele a zároveň neztrácet ty stávající. Tyto diskuse ukazují, že výstava slouží jako užitečná platforma pro otevřenou veřejnou debatu o budoucnosti post těžební krajiny. Výstava tak pomáhá zvyšovat povědomí o potenciálu někdejších těžebních oblastí a zapojuje občany do diskuse o jejich dalším směřování.

Výstava pokračuje v roce 2026

Putovní výstava Obraz pánve: Krajina v proměně bude v Ústeckém kraji k vidění i v první polovině roku 2026. Po skončení teplické instalace se expozice přesunula do Městské knihovny v Chomutově, kde zůstane k vidění do konce roku.  V únoru a březnu zavítá výstava do Ústí nad Labem, kde bude instalována nejprve v galerii Hraničář. Závěrečnou zastávkou celého cyklu bude Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. 

Zveme tímto širokou veřejnost, aby si výstavu nenechala ujít ani v roce 2026. Přijďte se podívat, jak se naše krajina proměňuje, a zapojte se do debaty o její budoucnosti!

 

Výstava Obraz pánve: Krajina v proměně putuje po Ústeckém kraji

Výstava přibližuje specifická témata, která se vážou k rozvoji  post těžebního území mostecké pánve a otevírá prostor pro diskuzi o jeho budoucnosti.

Putovní výstava Obraz pánve: krajina v proměně, kterou jsme připravili v rámci projektu Transformační centrum Ústeckého kraje, pokračuje v cestě po regionu. Po letních zastávkách v Oseku, Chomutově, Bílině a Kadani je nyní instalována v Mostě, v 1. patře bývalého obchodního domu Prior, kde ji mohou návštěvníci vidět až do 12. listopadu 2025.

Součástí mostecké instalace je také doprovodný program v rámci mezinárodní konference SuperMost, která se uskuteční 7. listopadu 2025 v Prostoru Prior. Od 10:00 do 19:00 bude u výstavy probíhat pro veřejnost a účastníky konference otevřená diskuse o budoucnosti krajiny po těžbě a v 16:00 se uskuteční krátké představení výstavy..

Po Mostě se výstava přesune do Teplic, kde bude od 13. do 24. listopadu 2025 umístěna ve foyer teplického zámku. Doprovodným programem zde bude přednáška a diskuze, která proběhne 18. listopadu 2025 od 17:00.

Na přelomu roku a v první polovině roku 2026 výstava postupně zavítá do Chomutova, Duchcova a Ústí nad Labem – nejprve do Městské knihovny v Chomutově, následně do Gymnázia a SPŠ v Duchcově, poté do galerie Hraničář a nakonec na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně, kde se celý výstavní cyklus uzavře.

O výstavě

Výstava Obraz pánve: Krajina v proměně vznikla na základě stejnojmenné úvodní analýzy pánevní oblasti, kterou zpracovala Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje v rámci projektu Transformační centrum Ústeckého kraje. Pomocí velkoformátových map a tematických vrstev ukazuje pánevní oblast jako propojené území plné výzev a příležitostí a zve k diskuzi o její budoucí podobě.

Harmonogram výstavy:

Termín	Město	Konkrétní umístění
14.–22. 8. 2025	Osek	Klášter – křížová chodba
22. 8.–1. 9. 2025	Chomutov	Vstup od ulice Přemyslova (závětrná strana u zdi)
1.–10. 9. 2025	Bílina	Mírové náměstí
11. 9. 2025	Kadaň	Kulturní dům
12. 9.–12. 11. 2025	Most	1. patro bývalého obchodního domu Prior, ul. Budovatelů
13.–24. 11. 2025	Teplice	Foyer zámku
25. 11. 2025 – leden 2026	Chomutov	Městská knihovna
6. 1. – 4. 2. 2026	Duchcov	Gymnázium a SPŠ
5. 2. – 25. 3. 2026	Ústí nad Labem	Hraničář (foyer kavárny), 4. 2. od 17:00 Vernisáž
duben 2026	Ústí nad Labem	Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

       

Workshopy se studenty: Jak studenti vidí svůj region a kam by pozvali návštěvníky

V první polovině září jsme uspořádali sérii přednášek a workshopů na středních školách v Kadani a Klášterci nad Ohří. Naším cílem bylo zjistit, jak mladí lidé vnímají region, ve kterém žijí, a jak by uměli “prodat” své město návštěvníkům, případně novým obyvatelům. Zároveň jsme jim chtěli ukázat, že post těžební krajina není jen „pozůstatek těžby“, ale že představuje příležitost pro přírodu, rekreaci i budoucí život v kraji. V neposlední řadě, jsme je chtěli uvést do kontextu mezinárodní konference  „Krajina v proměně: Jak oživit Podkrušnohoří“ , které se několik dnů poté zúčastnili jako diváci. 

Jak se proměnil pohled studentů

Na začátku jsme studenty vyzvali, aby třemi slovy popsali, co se jim vybaví při pojmu post těžební území. Často zaznívaly odpovědi jako „uhlí, bláto, špatné ovzduší“. Převládal tedy spíše negativní obraz.

Po prezentacích, diskusích, kvízu a práci s mapami se jejich pohled proměnil. Na závěr už studenti uváděli slova jako „jezera, příroda, živočichové, nové možnosti“. Ukázalo se tak, jak důležité je šířit informace a nabízet mladé generaci nový úhel pohledu – právě oni budou v budoucnu utvářet podobu našeho kraje.

Pánevní kvíz: fakta, která překvapila

Součástí programu byl interaktivní „pánevní kvíz“, který studenty vtáhl do tématu formou otázek. Dozvěděli se například:

•       jaký je podíl elektřiny z uhlí v ČR,
•       které velkolomy jsou v Ústeckém kraji stále aktivní,
•       učili se rozpoznávat místa a motivy z post těžební krajiny podle fotografií.

Kvíz ukázal, že studenti mají zatím o post těžební oblasti méně informací, ale téma je velmi zaujalo. Překvapilo je například, kolik obcí v minulosti zaniklo, i to, že se na výsypkách a v zatopených lomech vytvářejí nové biotopy s výskytem vzácných druhů.

Jak byste v kvízu dopadli vy? Jeho ochutnávku, si můžete vyzkoušet zde https://forms.gle/diZPNknXpr2Qr9Sq6

Gymnázium Klášterec nad Ohří

Na kláštereckém gymnáziu se studenti zaměřili na hodnoty a potenciál post těžební krajiny. Zaujaly je konkrétní příklady – lom ČSA, který se připravuje na vyhlášení přírodní památkou, nebo nově otevřený ptačí park na Střimické výsypce. Velkou pozornost věnovali i příběhům zaniklých obcí a industriálním památkám, které jsou pro náš region typické.

Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie Kadaň

Na kadaňské průmyslové škole se studenti zapojili do pánevního kvízu a poznávačky fotografií. Zajímalo je, co bude s lidmi, kteří v dolech pracovali, i proč muselo tolik obcí zaniknout. Zaujala je také příroda – především ptáci, kteří našli nové prostředí právě v post těžební krajině.

Gymnázium Kadaň

Na gymnáziu v Kadani jsme měli větší časovou dotaci a mohli jsme  program rozšířit i  o workshop a práci s mapami. Studenti vytvořili „pocitové mapy“, do kterých zaznamenali:

•       místa, která mají rádi (Kadaň, Litoměřice, Krušné hory, jezera Most a Milada),
•       místa, která vnímají negativně (Ústí nad Labem, Bílina),
•       příjemná překvapení (nová jezera a přírodní hodnoty).

Další úkol nesl název „Pojďme ukázat Kadaň světu“. Studenti se měli zaměřit na to, co je v Kadani hezké, zajímavé , ale i bizarní a to rovnou  zakreslili do map, které by dali návštěvníkům Kadaně. Objevovala se tradiční místa jako historické centrum, nejužší ulička ve střední Evropě, památky, kulturní akce, místní gastronomie, ale  i netradiční tipy na místní bizár“ – večerka s největším sortimentem ve městě, skulptury před kinem apod.  Šest studentských skupin tak vytvořilo originální mapy, které ukazují, jak mladí lidé vidí své město a jak by ho chtěli představit návštěvníkům. Společně měli vymyslet i 5 důvodů, proč navštívit Kadaň a 5 důvodů, proč bydlet v Kadani. S výsledky musel být spokojen i přítomný starosta města Jan Losenický, Kadaň je pro studenty opravdu srdeční záležitost. 

Výstupy, které míří dál

Výstupy z workshopů jsme představili také na mezinárodní konferenci „Krajina v proměně: Jak oživit Podkrušnohoří“ v Kadani, v rámci naší putovní výstavy Obraz pánve: krajina v proměně. V rámci projektu budeme s výstupy dále pracovat při nastavování navazujících osvětových aktivit. 

Proč je to důležité

Workshopy ukázaly, jak moc záleží na tom, aby mladá generace dostávala informace o krajině, ve které žije. Studenti, kteří ji na začátku vnímali hlavně negativně, odcházeli s vědomím, že jde o krajinu plnou možností – s přírodními hodnotami, rekreačním potenciálem i industriálním dědictvím, které má svou hodnotu. Zároveň když se podnítí k zamyšlení nad věcmi, na které jsou ve svém městě hrdí, sami často dojdou k tomu, že žijí v místě, kam stojí za to se vracet.