Atraktivní pánev rozšiřuje své poklady i o města

Studenti mapují svá města a nominují další pánevní poklady. Na workshopech otevíráme témata spojená s územím po těžbě

Co si představit pod pojmem transformace? Co se stane s krajem, až v něm skončí uhlí? Jaké hodnoty má posttěžební území? A na co jsou studenti ve svých městech hrdí? Právě kolem těchto otázek se stavěly workshopy, se kterými jsme od loňského září do letošního dubna jezdili po středních školách v mostecké pánevní oblasti. Zapojilo se celkem 577 studentů z 11 středních škol. 

Workshopy proběhly na Střední průmyslové škole stavební a Obchodní akademii Kadaň, Gymnáziu a střední odborné škole Klášterec nad Ohří, Gymnáziu Kadaň, SŠ Diplomacie a veřejné správy Most, Podkrušnohorském gymnáziu Most, SPŠ a Gymnáziu Duchcov, SŠ Edu Chem Most, Obchodní akademii Teplice, SPŠ Teplice, Gymnáziu Jateční a Obchodní akademii Ústí nad Labem.

V rámci pokračující osvěty posttěžební krajiny a jejích hodnot, ke kterým míří i aktivita “Pánevní poklady” se nastavil v loňském roce formát workshopů se studenty 3. ročníků středních škol v území. Smyslem je představit jim formou interaktivní přednášky specifika a hodnoty post těžebního území a nastínit příležitosti rozvoje regionu a posílit jejich vztah k místu, kde žijí. Workshop má 2 vyučovací hodiny, kde na první přednáškovou část, kde studenti také nominují nové “Pánevní poklady”,  navazuje zapojení studentů do tvorby map s cílem rozšířit edici “Atraktivní pánev”.

Vznikají dvě mapy – jedna je pocitová o celé pánevní oblasti. Druhá je mířená k zamyšlení se nad tím, jak by studenti uměli “prodat” své město turistům nebo novým obyvatelům – výsledek má lákat k návštěvě jejich města a popisu zajímavých návštěvnických cílů. Výsledný mapový podklad je sám o sobě hodnotným výstupem, který má potenciál dalšího rozpracování, ale hlavním cílem je iniciovat mezi studenty zamyšlení nad kvalitami místa, kde žijí a obrátit zažitý negativní narativ o městech v mostecké pánevní oblasti (jak směrem k turistům, tak směrem k místním).

Podklady od studentů SŠ se následně předají geografům z UJEP, kteří výstup objektivizují a přidají další relevantní informace. V zimním semestru 2026 se zapojí i studenti FUD UJEP, kteří výstupu dodají svébytnou grafickou podobu a v únoru 2027 budou mapy připravené k tisku. 

Průběžně jsme v kontaktu i se zástupci mapovaných měst, aby o výstupech věděli a mohli je dál tisknout, distribuovat a používat. V této pilotní edici vzniknou mapy měst Most, Teplice, Ústí nad Labem a Kadaň, které doplní mapu Atraktivní pánve zobrazující hodnoty posttěžebního území pracovně nazvané “Pánevními poklady”. Spolupracujeme i s ITI Ústecko – Chomutovské aglomerace, která v tomto přístupu vidí i inovativní nástroj podpory cestovního ruchu, který by se časem mohl rozšířit i do dalších měst aglomerace.

 

Zkušenosti z Mostecké pánve zazněly na mezinárodní konferenci Urbanscapes 2026 v Ostravě

Ve dnech 21.–23. dubna 2026 se náš tým zúčastnil mezinárodní konference Urbanscapes 2026 v Ostravě. Akce se konala v multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích a jejím ústředním mottem bylo „Krajina, transformace, příležitost“. Konference se zaměřila na otázku, jak udržitelně rozvíjet vysoce urbanizovanou a postindustriální krajinu. V programu se potkávala témata ochrany přírody, kulturního dědictví, ekonomického rozvoje, kvality života, místní identity i dlouhodobé správy území.

Eva Němcová představila aktivity 4.pilíře směřující ke komplexní revitalizaci mostecké pánevní oblasti
Eva Němcová z Regionální rozvojové agentury ÚK , vedoucí týmu zabývající se rozvojem území, vystoupila s příspěvkem „Krajina Mostecké pánve jako příležitost pro utváření nového směřování regionu“. Téma přiblížilo Mosteckou pánev nikoli pouze jako území zatížené těžbou, ale také jako krajinu s výraznými hodnotami, specifickými limity a potenciálem pro nové využití.

Krajina jako nástroj proměny regionu
Účast na konferenci byla pro tým důležitá také proto, že umožnila zasadit zkušenosti z Ústeckého kraje do širší odborné debaty. Postindustriální území dnes řeší podobné otázky v řadě evropských regionů: jak navazovat na průmyslovou minulost, jak pracovat s krajinou po těžbě, jak zapojovat obce a další aktéry a jak hledat rovnováhu mezi ochranou, rozvojem a kvalitou života.

Mostecká pánev je v tomto ohledu specifickým územím. Těžba zde zásadně proměnila krajinu, sídelní strukturu, vodní režim i obraz regionu. Současně vzniká prostor pro nové přístupy k plánování, pro rozvoj nových hospodářských aktivit, rekreace, zelené infrastruktury, biodiverzity, veřejného prostoru i pro hledání nového vztahu obyvatel ke krajině, která se stále mění.

Sdílení zkušeností mezi uhelnými regiony
Konference Urbanscapes nabídla příklady dobré praxe z Česka i zahraničí a vytvořila prostor pro sdílení mezi odborníky z oblasti krajinářské architektury, urbanismu, veřejné správy i dalších profesí. 

Ústecký kraj má v této debatě co nabídnout. Zkušenost s Mosteckou pánví ukazuje, že krajina po těžbě není jen otázkou rekultivace, ale také správy, identity, ekonomického využití, dostupnosti, participace a dlouhodobé péče. 

První setkání městských architektů Ústeckého kraje otevřelo témata spolupráce i kvality veřejných zakázek

V sídle Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje v Ústí nad Labem se 16.4.2026  uskutečnilo vůbec první iniciační setkání městských architektů a architektek působících ve městech Ústeckého kraje. Setkání vytvořilo prostor pro vzájemné seznámení, sdílení zkušeností z praxe a otevření klíčových témat, která přesahují jednotlivá města a vyžadují širší koordinaci na krajské úrovni.

Jednání se zúčastnili zástupci řady měst včetně Ústí nad Labem, Teplic, Mostu, Děčína, Loun, Roudnice nad Labem, České Kamenice či Varnsdorfu. Diskuse potvrdila, že agenda městských architektů je v jednotlivých městech ukotvena různými způsoby – liší se jak rozsah činností, tak míra zapojení do rozhodovacích procesů i každodenní praxe.

Dopolední blok byl zaměřen na koordinaci rozvoje měst v rámci kraje a na roli Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje v projektu TCÚK. Významnou část programu tvořila otevřená diskuse nad možnostmi užší spolupráce mezi městy a krajem, sdílení zkušeností i pojmenování aktuálních problémů, se kterými se městští architekti ve své praxi potýkají.

Odpolední část programu byla věnována tématu implementace parametrů kvality do zadávání veřejných zakázek na projekční práce. V rámci krátkých prezentací představili jednotliví účastníci příklady dobré praxe i zkušenosti z konkrétních zadávacích řízení – od soutěží a soutěžních dialogů přes paralelní zadávání až po přípravu projektů ze studií.

Navazující diskuse se zaměřila na ideální podobu obsahu a formátu výstupů z pilotního projektu Implementace parametrů kvality do zadávacích řízení na projekční práce v Ústeckém kraji v rámci projektu Transformační centrum Ústeckého kraje. Konkrétně se jednalo především o připravovaném metodickém materiálu, který má zadavatelům pomoci lépe se orientovat v možnostech zadávání zakázek a posílit důraz na kvalitu, udržitelnost a kvalitní přípravu zadání. Zazněla také řada podnětů k tomu, jak zlepšit komunikaci mezi zadavateli a projektanty a zvýšit atraktivitu veřejných zakázek pro odbornou veřejnost.

Jedním z důležitých závěrů setkání bylo potvrzení potřeby systematičtější koordinace na úrovni kraje. Diskuse ukázala, že by se role krajského architekta mohla stát významným přínosem – a to jak z hlediska regionálního rozměru prostorového plánování, tak jako platforma pro lepší komunikaci mezi krajem a městy, zejména v oblasti kvalitnějí přípravy a realizace krajských investičních záměrů.

První společné setkání tak otevřelo prostor pro další spolupráci a potvrdilo zájem městských architektů o pravidelné sdílení zkušeností i hledání společných řešení napříč Ústeckým krajem.

Ústecký kraj pokračuje v dialogu s obcemi Podřipska k vysokorychlostní trati

Roudnice nad Labem, 3. února 2026

V Kulturním domě Říp v Roudnici nad Labem se uskutečnilo již třetí společné setkání představitelů Ústeckého kraje, krajského úřadu a starostů obcí z oblasti Podřipska. Jednání se zaměřilo na přípravu vysokorychlostní tratě v úsecích VRT Podřipsko a potvrdilo dlouhodobou snahu kraje řešit toto významné téma v partnerské spolupráci s dotčenými obcemi. Za Ústecký kraj se setkání zúčastnili radní Tomáš Rieger a náměstek hejtmana Tomáš Kirbs.

Program setkání byl rozdělen do dvou tematických bloků. V první části se účastníci věnovali aktuálním informacím k vysokorychlostní trati a souvisejícím otázkám územního rozvoje. Starostové opakovaně zdůraznili, že pro dopad projektu na kvalitu života obyvatel je zásadní nejen samotné trasování, ale také nastavení etapizace výstavby a kumulativní vlivy dalších plánovaných investic v území.

Ústecký kraj i obce mají nyní k dispozici také výsledky dopravního modelu, který popisuje dopady realizace terminálu VRT Roudnice nad Labem a na jehož financování se kraj podílel. Tyto výstupy mimo jiné upozorňují na očekávané zvýšení individuální automobilové dopravy směrem k plánovanému terminálu, což bude nutné zohlednit při dalším plánování dopravní infrastruktury v území.

Druhá část setkání byla věnována odbornému semináři zaměřenému na možnosti využití dopadových studií. Seminář připravila Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje. Během prezentace byly představeny dopadové studie jako podpůrný nástroj rozvoje území, dále několik případových studií z České republiky i ze zahraničí a také význam správného nastavení zadání dopadové studie. V následné panelové debatě se diskutoval jejich účel, limity i to, co od nich mohou obce a kraj realisticky očekávat při dalším rozhodování o rozvoji území.

Foto: Vít Hnízdil, Eva Němcová

Rok 2025 s výstavou Obraz pánve: krajina v proměně

Obraz pánve: Krajina v proměně je putovní výstava představující proměny krajiny podkrušnohorské pánve – území od Ústí nad Labem po Kadaň, které bylo desítky let formováno těžbou uhlí. Výstava vznikla na základě stejnojmenné úvodní analýzy pánevní oblasti, zpracované týmem Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje v rámci projektu Transformačního centra Ústeckého kraje. Prostřednictvím velkoformátových map, tematických vrstev a fotografií ukazuje krajinu pánve jako propojený a dynamický celek. Návštěvníci tak vidí souvislosti mezi bývalými doly, energetickou infrastrukturou, sídelní sítí a přírodními hodnotami, které společně formují charakter tohoto specifického území. Cílem výstavy je poskytnout ucelený pohled na proměnu post těžební krajiny a otevřít debatu o jejím budoucím rozvoji.

Putování po kraji v roce 2025

Výstava zahájila svou pouť v červenci 2025 v Kadani, kde byla slavnostně otevřena v prostorách Campusu Svoboda. Během druhé poloviny roku 2025 se pak výstava postupně představila i v řadě dalších měst Ústeckého kraje – zavítala do Oseka, Chomutova, Bíliny, Mostu a Teplic. V každém z těchto míst se setkala Například kadaňské vernisáže se kromě místních obyvatel zúčastnil i starosta města Jan Losenický a poslanec Michal Kučera. Také v dalších městech přilákala výstava desítky návštěvníků z řad široké i odborné veřejnosti.

Doprovodné programy: přednášky a diskuze

Výstavu na řadě míst doplnily tematické doprovodné akce – přednášky a diskusní setkání, která prohloubily veřejnou debatu o proměně krajiny. V Mostě byla výstava součástí mezinárodní konference SuperMost (7. listopadu 2025) kde probíhala u výstavy otevřená diskuse o budoucnosti krajiny po těžbě pro veřejnost i účastníky konference. V Teplicích se pak uskutečnila 18. listopadu veřejná přednáška na téma, které výstava otevírá, spojená s diskusí o výzvách a možnostech rozvoje krajiny po ukončení těžby. Tyto doprovodné programy výrazně přispěly k zapojení veřejnosti a zainteresovaných stran do diskuse nad budoucností post těžební krajiny.

Ohlasy veřejnosti a význam pro debatu

Dosavadní ohlasy na výstavu jsou velmi pozitivní. Ve všech městech výstava podnítila konstruktivní diskuse o rozvoji krajiny. Návštěvníci oceňují, že expozice názorně propojuje zdánlivě oddělená témata a ukazuje krajinu v širších souvislostech. Debaty pořádané v rámci výstavy přinesly řadu podnětných myšlenek. Například v Kadani účastníci zdůraznili, že změna veřejného obrazu Ústeckého kraje nezačíná reklamní kampaní, ale tím, jak o svém území sami mluvíme a jak ho prezentujeme navenek. Velkou pozornost věnovali také otázce, jak do budoucna přilákat do regionu nové obyvatele a zároveň neztrácet ty stávající. Tyto diskuse ukazují, že výstava slouží jako užitečná platforma pro otevřenou veřejnou debatu o budoucnosti post těžební krajiny. Výstava tak pomáhá zvyšovat povědomí o potenciálu někdejších těžebních oblastí a zapojuje občany do diskuse o jejich dalším směřování.

Výstava pokračuje v roce 2026

Putovní výstava Obraz pánve: Krajina v proměně bude v Ústeckém kraji k vidění i v první polovině roku 2026. Po skončení teplické instalace se expozice přesunula do Městské knihovny v Chomutově, kde zůstane k vidění do konce roku.  V únoru a březnu zavítá výstava do Ústí nad Labem, kde bude instalována nejprve v galerii Hraničář. Závěrečnou zastávkou celého cyklu bude Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. 

Zveme tímto širokou veřejnost, aby si výstavu nenechala ujít ani v roce 2026. Přijďte se podívat, jak se naše krajina proměňuje, a zapojte se do debaty o její budoucnosti!

 

Výstava Obraz pánve: Krajina v proměně putuje po Ústeckém kraji

Výstava přibližuje specifická témata, která se vážou k rozvoji  post těžebního území mostecké pánve a otevírá prostor pro diskuzi o jeho budoucnosti.

Putovní výstava Obraz pánve: krajina v proměně, kterou jsme připravili v rámci projektu Transformační centrum Ústeckého kraje, pokračuje v cestě po regionu. Po letních zastávkách v Oseku, Chomutově, Bílině a Kadani je nyní instalována v Mostě, v 1. patře bývalého obchodního domu Prior, kde ji mohou návštěvníci vidět až do 12. listopadu 2025.

Součástí mostecké instalace je také doprovodný program v rámci mezinárodní konference SuperMost, která se uskuteční 7. listopadu 2025 v Prostoru Prior. Od 10:00 do 19:00 bude u výstavy probíhat pro veřejnost a účastníky konference otevřená diskuse o budoucnosti krajiny po těžbě a v 16:00 se uskuteční krátké představení výstavy..

Po Mostě se výstava přesune do Teplic, kde bude od 13. do 24. listopadu 2025 umístěna ve foyer teplického zámku. Doprovodným programem zde bude přednáška a diskuze, která proběhne 18. listopadu 2025 od 17:00.

Na přelomu roku a v první polovině roku 2026 výstava postupně zavítá do Chomutova, Duchcova a Ústí nad Labem – nejprve do Městské knihovny v Chomutově, následně do Gymnázia a SPŠ v Duchcově, poté do galerie Hraničář a nakonec na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně, kde se celý výstavní cyklus uzavře.

O výstavě

Výstava Obraz pánve: Krajina v proměně vznikla na základě stejnojmenné úvodní analýzy pánevní oblasti, kterou zpracovala Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje v rámci projektu Transformační centrum Ústeckého kraje. Pomocí velkoformátových map a tematických vrstev ukazuje pánevní oblast jako propojené území plné výzev a příležitostí a zve k diskuzi o její budoucí podobě.

Harmonogram výstavy:

Termín	Město	Konkrétní umístění
14.–22. 8. 2025	Osek	Klášter – křížová chodba
22. 8.–1. 9. 2025	Chomutov	Vstup od ulice Přemyslova (závětrná strana u zdi)
1.–10. 9. 2025	Bílina	Mírové náměstí
11. 9. 2025	Kadaň	Kulturní dům
12. 9.–12. 11. 2025	Most	1. patro bývalého obchodního domu Prior, ul. Budovatelů
13.–24. 11. 2025	Teplice	Foyer zámku
25. 11. 2025 – leden 2026	Chomutov	Městská knihovna
6. 1. – 4. 2. 2026	Duchcov	Gymnázium a SPŠ
5. 2. – 25. 3. 2026	Ústí nad Labem	Hraničář (foyer kavárny), 4. 2. od 17:00 Vernisáž
duben 2026	Ústí nad Labem	Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

       

Workshopy se studenty: Jak studenti vidí svůj region a kam by pozvali návštěvníky

V první polovině září jsme uspořádali sérii přednášek a workshopů na středních školách v Kadani a Klášterci nad Ohří. Naším cílem bylo zjistit, jak mladí lidé vnímají region, ve kterém žijí, a jak by uměli “prodat” své město návštěvníkům, případně novým obyvatelům. Zároveň jsme jim chtěli ukázat, že post těžební krajina není jen „pozůstatek těžby“, ale že představuje příležitost pro přírodu, rekreaci i budoucí život v kraji. V neposlední řadě, jsme je chtěli uvést do kontextu mezinárodní konference  „Krajina v proměně: Jak oživit Podkrušnohoří“ , které se několik dnů poté zúčastnili jako diváci. 

Jak se proměnil pohled studentů

Na začátku jsme studenty vyzvali, aby třemi slovy popsali, co se jim vybaví při pojmu post těžební území. Často zaznívaly odpovědi jako „uhlí, bláto, špatné ovzduší“. Převládal tedy spíše negativní obraz.

Po prezentacích, diskusích, kvízu a práci s mapami se jejich pohled proměnil. Na závěr už studenti uváděli slova jako „jezera, příroda, živočichové, nové možnosti“. Ukázalo se tak, jak důležité je šířit informace a nabízet mladé generaci nový úhel pohledu – právě oni budou v budoucnu utvářet podobu našeho kraje.

Pánevní kvíz: fakta, která překvapila

Součástí programu byl interaktivní „pánevní kvíz“, který studenty vtáhl do tématu formou otázek. Dozvěděli se například:

•       jaký je podíl elektřiny z uhlí v ČR,
•       které velkolomy jsou v Ústeckém kraji stále aktivní,
•       učili se rozpoznávat místa a motivy z post těžební krajiny podle fotografií.

Kvíz ukázal, že studenti mají zatím o post těžební oblasti méně informací, ale téma je velmi zaujalo. Překvapilo je například, kolik obcí v minulosti zaniklo, i to, že se na výsypkách a v zatopených lomech vytvářejí nové biotopy s výskytem vzácných druhů.

Jak byste v kvízu dopadli vy? Jeho ochutnávku, si můžete vyzkoušet zde https://forms.gle/diZPNknXpr2Qr9Sq6

Gymnázium Klášterec nad Ohří

Na kláštereckém gymnáziu se studenti zaměřili na hodnoty a potenciál post těžební krajiny. Zaujaly je konkrétní příklady – lom ČSA, který se připravuje na vyhlášení přírodní památkou, nebo nově otevřený ptačí park na Střimické výsypce. Velkou pozornost věnovali i příběhům zaniklých obcí a industriálním památkám, které jsou pro náš region typické.

Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie Kadaň

Na kadaňské průmyslové škole se studenti zapojili do pánevního kvízu a poznávačky fotografií. Zajímalo je, co bude s lidmi, kteří v dolech pracovali, i proč muselo tolik obcí zaniknout. Zaujala je také příroda – především ptáci, kteří našli nové prostředí právě v post těžební krajině.

Gymnázium Kadaň

Na gymnáziu v Kadani jsme měli větší časovou dotaci a mohli jsme  program rozšířit i  o workshop a práci s mapami. Studenti vytvořili „pocitové mapy“, do kterých zaznamenali:

•       místa, která mají rádi (Kadaň, Litoměřice, Krušné hory, jezera Most a Milada),
•       místa, která vnímají negativně (Ústí nad Labem, Bílina),
•       příjemná překvapení (nová jezera a přírodní hodnoty).

Další úkol nesl název „Pojďme ukázat Kadaň světu“. Studenti se měli zaměřit na to, co je v Kadani hezké, zajímavé , ale i bizarní a to rovnou  zakreslili do map, které by dali návštěvníkům Kadaně. Objevovala se tradiční místa jako historické centrum, nejužší ulička ve střední Evropě, památky, kulturní akce, místní gastronomie, ale  i netradiční tipy na místní bizár“ – večerka s největším sortimentem ve městě, skulptury před kinem apod.  Šest studentských skupin tak vytvořilo originální mapy, které ukazují, jak mladí lidé vidí své město a jak by ho chtěli představit návštěvníkům. Společně měli vymyslet i 5 důvodů, proč navštívit Kadaň a 5 důvodů, proč bydlet v Kadani. S výsledky musel být spokojen i přítomný starosta města Jan Losenický, Kadaň je pro studenty opravdu srdeční záležitost. 

Výstupy, které míří dál

Výstupy z workshopů jsme představili také na mezinárodní konferenci „Krajina v proměně: Jak oživit Podkrušnohoří“ v Kadani, v rámci naší putovní výstavy Obraz pánve: krajina v proměně. V rámci projektu budeme s výstupy dále pracovat při nastavování navazujících osvětových aktivit. 

Proč je to důležité

Workshopy ukázaly, jak moc záleží na tom, aby mladá generace dostávala informace o krajině, ve které žije. Studenti, kteří ji na začátku vnímali hlavně negativně, odcházeli s vědomím, že jde o krajinu plnou možností – s přírodními hodnotami, rekreačním potenciálem i industriálním dědictvím, které má svou hodnotu. Zároveň když se podnítí k zamyšlení nad věcmi, na které jsou ve svém městě hrdí, sami často dojdou k tomu, že žijí v místě, kam stojí za to se vracet.

Zapojte se do plánování budoucnosti krajiny po těžbě

Ústecký kraj prochází významnou proměnou spojenou s útlumem těžby uhlí. Otevírá se jedinečná příležitost ovlivnit , jak budou v budoucnu území po těžbě využita – od přírodních a rekreačních ploch až po nové možnosti pro bydlení a podnikání.

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje se spolu s partnery podílí na dotazníkovém šetření, jehož cílem je zjistit, jak si veřejnost představuje budoucí podobu těchto území. Výsledky poslouží jako cenný podklad pro plánování rozvoje krajiny a pro zohlednění potřeb místních obyvatel.

Vyplnění dotazníku zabere méně než pět minut. Účastníci se navíc mohou zapojit do slosování o atraktivní ceny:

• Exkurze na lom ČSA – unikátní zážitek z návštěvy lomu s možností létání a focení dronem
• Dvě vstupenky na Czech Truck Prix & NASCAR 2025 – Autodrom Most
• Dva vstupy na Zipline Klíny – nejdelší zipline v ČR

Dotazník je součástí aktivit Transformačního centra Ústeckého kraje a výzkumného projektu MiDSafe, na kterém spolupracuje VUHU a.s. s partnery včetně Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje.

Vyplňte dotazník zde

 

Proběhlo třetí setkání Platformy OZE

Dne 29. července 2025 se uskutečnilo již třetí setkání Platformy pro rozvoj OZE v Ústeckém kraji. Setkání tradičně pořádal ECUK společně s RRA ÚK a tentokrát se akce programově provázala i se zástupci ITI Ústecko-Chomutovské aglomerace, kteří řeší oblast dotační podpory pro komunální energetiku ve statutárních městech.

Cílem třetího setkání platformy bylo představit:

• Finalizovanou verzi tezí,které se společně tvořily na předchozích setkáních platformy. Jejich smyslem je jednoduše v bodech formulovat jednotný postoj za region v oblasti rozvoje OZE.
• Záměry velkých energetických investorů v oblasti OZE v post těžebním území.
• Novinky v prostorovém plánování a jeho propisu do umisťování OZE – s důrazem na nový nástroj akceleračních zón.
• Novinky v oblastech komunální energetiky a souvisejícího právního rámce.
• Aktuálně vypsané dotační tituly a výhled na kohezní politiku po roce 2027.

Setkání se zúčastnilo 50 hostů z řad politické i úřední reprezentace z komunální, krajské i národní úrovně. Pozvání přijali i zástupci společnosti Sev.en, kteří představili své rozvojové a transformační projekty a dosavadní zkušenosti s rozvojem OZE. Zástupci ČEZ a.s.sSe ze setkání omluvili, s tím, že jsou připraveni dorazit příště. Dále mezi hosty nechyběli zástupci dalších klíčových institucí jako Diamo s.p., HSR ÚK, ECUK, RRA ÚK, ITI ÚChA atd.

Z diskuse následně vyplynula řada podnětů pro příště:

• Možnost politické apelace na národní úrovni na relevantní zákonné normy a otevření tématu kompenzací za umisťování OZE.
• Definovat potřeby za region v oblasti energetiky vzhledem k formulaci budoucí kohezní politiky.
• Přinést konkrétní příklady z oblasti energetického společenství či komunální energetické příklady dobré praxe obecně.
• Zjednodušovat administrativní zátěž připravovaných energetických projektů sdílením šablon pro žádosti, smlouvy o dílo atp.

Kontext Platformy pro umisťování OZE v ÚK

Platforma pro OZE vznikla jako prostor pro systematický dialog mezi obcemi, krajem, národní úrovní,  investory a odbornou veřejností. V souvislosti s transformací a odklonem od uhlí se zvyšují nároky na obnovitelné zdroje energie. Ústecký kraj má ideální předpoklady pro jejich umisťování díky rozsáhlým posttěžebním územím a velkokapacitně dimenzované distribuční soustavě. Má-li  Ústecký kraj stále být energetickým srdcem Česka, musí se tak dít koncepčně, udržitelně a férově. OZE jsou zde vítaným rozšířením energetického mixu, nicméně jejich rozsah přináší řadu otázek, které je třeba otevřít a diskutovat a právě k tomu slouží setkání platformy. Platforma vznikla v rámci projektu Transformačního centra ÚK jako společná iniciativa RRA ÚK a ECUK. RRA ÚK do ní tradičně přináší odborný vhled z prostředí prostorového plánování a ECUK z pohledu komunální a komunitní energetiky.

Exkurze pro mladé influencery

Ve čtvrtek 17. července jsme zorganizovali exkurzi pro Rozárii Haškovcovou, Prokopa Pitharta a Tadeáše Čecha, kterým jsme přiblížili hodnoty post těžebního území. Akce proběhla na zákla    dě oslovení agenturou STEM, jež dlouhodobě spolupracuje s vybranými influencery na osvětě témat, která je potřeba více dostat do povědomí mladší generace. Zúčastnění influenceři se ve své práci zaměřují na environmentální otázky, udržitelný životní styl, veřejný prostor a občanskou angažovanost a svými výstupy oslovují desítky tisíc sledujících zejména z řad mladší generace.

Společně jsme navštívili několik lokalit, které dobře ilustrují proměnu krajiny, její současné využití i výzvy, které s sebou transformace přináší.

Zastavili jsme se:

• u nově zpřístupněné části velkolomu ČSA
• u Jezera Most a jeho okolí
• na Radovesické výsypce
• u řeky Bíliny
• u biotechnologické čistírny důlních vod v Mariánských Račicích
• i legendární Severce

Exkurze byla jen ochutnávkou témat, která si zaslouží větší pozornost a širší společenskou debatu. Patří mezi ně přírodní obnova území, vznik nových hotspotů biodiverzity a potřeba jejich ochrany, větší viditelnost nově vznikající krajiny a otázka jejího dalšího využití. Důležitá je i podpora regionální identity a posilování vztahu k území, které prochází zásadní proměnou.

Transformace je proces, který je stále na svém začátku. I proto vnímáme podobné akce jako důležitý způsob, jak téma přiblížit širší veřejnosti.

Věříme, že exkurze pomohla ukázat, že pánevní krajina má co nabídnout. Máme totiž atraktivní pánev.