V Kadani proběhla vernisáž výstavy Obraz pánve: krajina v proměně 

Ve čtvrtek 10. července 2025 byla v prostorách Campusu Svoboda v Kadani zahájena výstava Obraz pánve: krajina v proměně, která přibližuje vývoj krajiny v oblasti Mostecké pánve – území mezi Ústím nad Labem a Kadaní.

Výstava vychází ze stejnojmenné prostorové analýzy, kterou zpracoval tým Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje v rámci projektu Transformační centrum Ústeckého kraje. Na mapách představuje krajinu pánve jako dynamický celek. Návštěvníci zde najdou souvislosti mezi bývalými doly, energetickou infrastrukturou, sídelní strukturou i přírodními hodnotami, které společně formují charakter tohoto území.

Vernisáž proběhla za účasti starosty města Kadaň Jana Losenického, poslance Michala Kučery, odborné i široké místní veřejnosti. Samotné zahájení se plynule proměnilo v otevřenou debatu, která přinesla řadu podnětných témat. Diskutovalo se mimo jiné o tom, co region potřebuje, co mu chybí a co už má. Významným tématem byla potřeba proměny veřejného obrazu Ústeckého kraje. Zaznělo, že změna image nezačíná kampaní, ale způsobem, jak území popisujeme, jak o něm mluvíme mezi sebou a jak ho představujeme navenek. Velkou pozornost účastníci věnovali také otázce, jak do budoucna přilákat nové obyvatele a zároveň neztrácet ty, kteří zde žijí.

Součástí diskuse byla rovněž témata týkající se Místní akční skupiny Vladař, využívání dotačních nástrojů a konkrétních záměrů města Kadaň, například odkupu kláštera a  brownfieldu na Špitalském náměstí s cílem nalézt pro tyto objekty nové funkce využitelné pro veřejnost.

V Kadani bude výstava k vidění do 13. srpna 2025 v prostorách Campusu Svoboda (Mírové náměstí 122). Otevřeno je vždy od čtvrtka do neděle mezi 11.00 a 17.00 hodinou.

Po ukončení výstavy v Kadani bude expozice v rámci svého putování představena i v dalších městech Ústeckého kraje. Informace o dalších termínech a místech konání budou postupně zveřejňovány na našich webových stránkách a sociálních sítích.

Foto: Jiří Hub

Pozvánka na vernisáž výstavy Obraz pánve: krajina v proměně do Kadaně

Ve čtvrtek 10. července 2025 od 18 hodin se v Campusu Svoboda v Kadani uskuteční zahájení výstavy Obraz pánve: krajina v proměně, která je součástí Landscape festivalu Kadaň 2025.

Expozice vychází ze stejnojmenné analýzy, kterou připravil tým Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje v rámci projektu Transformační centrum. Pomocí velkoformátových map a tematických vrstev ukazuje, jak krajinu mezi Ústím nad Labem a Kadaní formovala těžba, energetika, infrastruktura, jak byla ovlivněna sídelní struktura, ale také jaké vznikly kulturní a přírodní hodnoty

Součástí instalace je také tzv. místo pro koncentraci – prostor pro odpočinek, zamyšlení a sdílení. Návštěvníci jsou zváni, aby přidali svůj vlastní pohled na to, jak by se mohla tato krajina dál vyvíjet.

Výstava bude v Kadani přístupná do 13. srpna 2025 a otevřena vždy od čtvrtka do neděle mezi 11. a 17. hodinou. Vstup je zdarma.

Jedná se o putovní projekt, který bude v průběhu roku pokračovat i v dalších městech Ústeckého kraje. Podrobnosti o dalších zastávkách brzy zveřejníme.

Malá ochutnávka toho, co bude na výstavě k vidění:

Transformační fórum II: Krajina jezer jako téma, které spojuje region

 

Ve čtvrtek 19. června 2025 se mostecký Hipodrom proměnil v centrum diskuse o budoucnosti regionu. Druhý ročník Transformačního fóra Ústeckého kraje, který se letos nesl v duchu tématu „Ústecký kraj jezer“, přivítal odborníky, zástupce samospráv, institucí i široké veřejnosti. Celodenní konference probíhala ve velmi příjemné atmosféře – a my z Regionální rozvojové agentury ÚK jsme stáli nejen u tvorby programu, ale i u koordinace, moderace a vzniku doprovodné výstavy.

Letošní ročník byl zaměřen na jezerní krajinu jako symbol fyzicky viditelné proměny území zasaženého těžbou, jejíž nová podoba může generovat řadu příležitostí pro rozvoj regionu. V průběhu dne se představila a diskutovala témata z oblasti energetiky, ekonomiky, PR, cestovního ruchu a rekreace, posilování rezidenční atraktivity měst i výzvy v oblasti prostorového plánování mostecké pánevní oblasti.
Fórum zahájili hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec, primátor města Most Marek Hrvol, vrchní ředitel sekce ekonomiky MŽP Jan Kříž a zástupce Evropské komise Jaroslav Straka.

„Naše nová jezerní krajina není jen rekultivací minulosti, ale především investicí do budoucnosti. Dává nám šanci vytvořit z Ústeckého kraje atraktivní, moderní a sebevědomý region – místo, kde lidé chtějí žít, tvořit a podnikat. Právě jezera se mohou stát novou značkou našeho kraje a symbolem jeho proměny.“ uvedl Richard Brabec.

Hlavní program: čtyři tematické bloky

• Kontext jezerní krajiny
  Tento blok se věnoval genezi jezerní krajiny v Ústeckém kraji, proměnám rekultivačních plánů a dalším tématům souvisejícím s rozvojem post těžebního území. Na příkladu jezera Most se diskutovalo o jeho přínosech pro město i o výzvách, kterým čelí. Svými příspěvky přispěli Jan Burda (VUHU a.s.), Jana Kubánková a Eva Němcová (RRA ÚK), Jana Falterová Zudová (uvolněná radní města Mostu) a Michal Hartman (ředitel Technických služeb města Mostu).
• Krajina jezer a lidí
  Tato část programu se zaměřila na to, co může nově vznikající jezerní krajina nabídnout obyvatelům regionu, jak může pomoci přilákat návštěvníky i nové obyvatele a jak ji efektivně rozvíjet. Představeny byly rozdílné přístupy tří krajů procházejících transformací – Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského – se snahou sdílet zkušenosti, doporučení i překážky. Diskutovali zástupci RRA ÚK (Eva Němcová), Karlovarského kraje (Lukáš Švéda, Kamila Krupičková z KARP) a Moravskoslezského kraje (Petr Březina a Jiří Staš z MSID).
• Krajina jezer a podnikání
  Tématem třetího bloku byl potenciál jezerní krajiny jako impulzu pro místní podnikání, rozvoj turismu a budování značky regionu. Pozornost byla věnována potenciálu incomingového turismu, posilování inovačních podniků a inspiraci ze zahraničí Vystoupili Jan Wedlich (ICUK), Tereza Hofmanová (CzechTourism) a Tomáš Avrat (odborník na place brand management).
• Krajina jezer a energetika
  Závěrečný blok se soustředil na možnosti využití post těžební krajiny pro rozvoj moderní energetické infrastruktury a udržitelných řešení. Prostor dostala témata jako potenciál jezerní krajiny pro přečerpávací elektrárny, geotermální energii, gravitační ukládání energie či využití solárních systémů včetně těch plovoucích. Diskutovali Vladimír Skalník (ECUK), Tomáš Beránek (VUHU a.s.) a Peter Pikna (ČEZ).

„Cílem těchto fór je představit a diskutovat příležitosti, kde Ústecký kraj může vyniknout a nejen se snažit dohnat zbytek republiky. Chceme podnítit diskusi a spolupráci uvnitř regionu a upozornit na témata, která podpoří pozitivní vnímání kraje. Bereme to jako příležitost vymanit se ze skepse a stereotypního označování jako ‚postižený region‘.“ shrnuly moderátorky fóra.

Klíčové otázky a společné hledání odpovědí
V průběhu dne zazněly i klíčové otázky, na které se účastníci společně pokusili hledat odpovědi:

1. Jaký je přínos jezerní krajiny pro celý Ústecký kraj?

2. Jaká jsou hlavní témata a výzvy jejího rozvoje?

3. Na čem je třeba spolupracovat napříč uhelnými regiony?

Doprovodný program: otevřený, inspirativní, smysluplný

Zatímco hlavní program byl určen pro registrované účastníky, veřejnost mohla po celý den navštívit doprovodné aktivity na více místech v Mostě:

• Ideathon pro studenty SŠ – 12 týmů přihlásilo své návrhy na proměnu konkrétních míst v regionu, 5 finalistů představilo své vize přímo v závěru fóra, kde také proběhlo vyhlášení vítězů.
• Výstava „Obraz pánve“ – prostorová analýza Mostecké pánve připravená RRA ÚK.
• Výstava „Divoká Milada“ – návrh Zoo Ústí nad Labem pro rozvoj území kolem jezera Milada.
• Stánek ECUK a DCUK u jezera Most – virtuální realita, vodíkové kolo, interaktivní modely a poradenství pro veřejnost.
• Virtuální realita Dolů do dolů – prezentace Podkrušnohorského technického muzea.
• Exkurze k jezeru Most – komentovaná prohlídka pod vedením ředitele Technických služeb Most Michala Hartmana.
• Představení projektu SuperMost – v bývalém Prioru, představení procesu zaměřeného na revitalizaci centra města.
• Slavnostní otevření ptačího parku Střimická výsypka – akce pořádaná Českou ornitologickou společností.

 

Poděkování a závěr

Transformační fórum bylo výsledkem výborně fungující spolupráce napříč regionem – a máme velkou radost z toho, jak se celá akce podařila. Na místo dorazilo více než 150 hostů, další bezmála dvě stovky sledovaly program online.

Poděkování patří především odboru podpory podnikání, inovací a transformace Krajského úřadu Ústeckého kraje za produkční a organizační zajištění celé akce. Dále pak městu Most za skvělou součinnost při přípravě fóra. Týmu ECUK a DCUK děkujeme za interaktivní stánek u jezera Most, který zaujal návštěvníky všech generací – nechyběla ani virtuální realita, vodíková kola a energetická osvěta zábavnou formou. Vizuální stránku akce skvěle zajistila spolupráce s ICUK. Závěrem oceňujeme i poskytnutí zázemí Hipodromu Most, který se stal nejen hlavním dějištěm fóra, ale i připomínkou toho, jak se z bývalé výsypky může stát živé a aktivní místo.

Vážíme si také všech řečníků a panelistů, kteří do programu přinesli nové perspektivy, inspiraci i otevřenou debatu. A především děkujeme všem, kteří byli u toho – v sále, u jezera, v centru Mostu i online.

Touto akcí jsme symbolicky odstartovali letošní letní sezónu v krajině, která se mění před očima.

Foto: RRA ÚK, Ústecký kraj

 

Transformační fórum II představí „Krajinu jezer“

Ve čtvrtek 19. června 2025 se mostecký Hipodrom stane dějištěm druhého ročníku Transformačního fóra Ústeckého kraje. Hlavním tématem letošního programu je „Krajina jezer“, které se vztahuje k  budoucí podobě našeho regionu a jeho nové rozvojové příležitosti.

Odborný blok
Hlavní část fóra, určená pozvaným odborníkům a stakeholderům, se zaměří na tři klíčová témata:

1. Krajina jezer a lidí – dopady na kvalitu života v regionu  
2. Krajina jezer a podnikání – nové podnikatelské příležitosti v proměňujícím se území
3. Krajina jezer a energetika – udržitelná energetická řešení v kontextu jezerní krajiny

Program pro veřejnost
Součástí fóra bude také řada doprovodných aktivit otevřených široké veřejnosti:

• Hipodrom Most:
  9:00-16:00    Studentský ideathon Ústecký kraj jezer – kraj, kde chci žít!
  9:00-16:00    Výstava k jezerní krajině Obraz pánve: krajina v proměně
• Jezero Most:
  16:30-18:00  Exkurze u jezera Most
  16:00-19:00  Stánek ECUK a DCUK u jezera Most
  16:00-19:00  Virtuální realita Dolů do dolů
• Prior, Most centrum:
  12:00-17:00  Představení projektu SuperMost

Podrobnosti o akci najdete také  na stránkách Transformačního centra Ústeckého kraje: https://tcuk.cz/transformacni-forum-ii/

 

Putovní výstava „Obraz pánve: Krajina v proměně“

Výstava Obraz pánve vychází z rozsáhlé analýzy stejného názvu, kterou vytvořil tým Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje v rámci projektu Transformační centrum. Zaměřuje se na oblast podkrušnohorské pánve – krajinu od Ústí nad Labem po Kadaň, která byla po desetiletí formována především těžební činností.

Cílem výstavy je představit tento region jako propojený a dynamický celek, nikoli jako soubor oddělených problémů či témat. Pomocí velkoformátových map a tematických vrstev – od ložiskových území a bývalých dolů přes energetickou infrastrukturu až po chráněné oblasti a biodiverzitu – výstava ukazuje, jak fyzické, správní i ekologické faktory společně utvářejí charakter místa.

Instalace se skládá ze dvou částí: mapové expozice na kovové konstrukci a tzv. „místa pro koncentraci“ – prostoru k posezení, reflexi a sdílení. Návštěvníci jsou zároveň vyzváni, aby prostřednictvím zpětné vazby přispěli k formování živě se rozvíjející vize budoucího rozvoje tohoto specifického území.

Výstava je určena odborné veřejnosti i aktivním občanům, kteří se zajímají o proměny krajiny, územní plánování a hledání udržitelných cest pro region s těžkou historií – ale otevřenou budoucností.

Výstava Obraz pánve bude během roku 2025 putovat po následujících městech Ústeckého kraje:

Termín	Město	Konkrétní umístění
14.–22. 8. 2025	Osek	Klášter – křížová chodba
22. 8.–1. 9. 2025	Chomutov	Vstup od ulice Přemyslova (závětrná strana u zdi)
1.–10. 9. 2025	Bílina	Mírové náměstí
11. 9. 2025	Kadaň	Kulturní dům
12. 9.–12. 11. 2025	Most	1. patro bývalého obchodního domu Prior, ul. Budovatelů
13.–24. 11. 2025	Teplice	Foyer zámku
25. 11. 2025 – leden 2026	Chomutov	Městská knihovna
leden – únor 2026	Duchcov	Gymnázium a SPŠ
4. únor – 25. březen 2026	Ústí nad Labem	Hraničář (prostory kavárny) 4. února od 17:00 Vernisáž
duben 2026	Ústí nad Labem	Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

Regionální rozvojová agentura představila Analýzu rozvoje mostecké pánve odborníkům

Na konci dubna jsme v Praze uspořádali další z našich pánevních znělek, tentokrát jedinou, na níž jsme přizvali odborníky působící mimo náš region. Cílem bylo získat nezávislý pohled na naši Úvodní analýzu střetů, potenciálů a bariér územního rozvoje Mostecké pánve a ověřit nastavený proces plánování post těžebního území. 

K diskusi nad analýzou se předem pečlivě připravili architekt Jan Jehlík, urbanisté Lukáš Grasse a Filip Tittl, krajinářský architekt Štěpán Špoula, sociální geografové Jiří Blažek a Jan Vozáb a krajinný biolog Jiří Sádlo. V průběhu setkání ocenili široký tematický záběr naší práce, kvalitní grafické zpracování i věcnou a stručnou formu textu. Zároveň připomněli, že plánovat území o rozloze 1 000 km² vyžaduje silnou institucionální kapacitu a trvalou podporu místních samospráv – bez ní nelze transformaci úspěšně zvládnout.

Věnovali jsme se také otázce, jak co nejrychleji ukázat v terénu příklady dobré praxe. Shodli jsme se, že klíčovou roli sehrají pilotní projekty, zejména námi připravovaný Rámcový plán rozvoje Radovesické výsypky. Odborníci nám doporučili rozšířit analýzu o ekonomické souvislosti a zpracovat přehlednou syntézu klíčových zjištění, která bude sloužit jako základ pro koordinovaný plán území.

Opakovaně zazněl požadavek na koordinované sdílení dat mezi všemi probíhajícími transformačními projekty. V prostoru, kde se na 300 km² desítky let těžilo uhlí, je jednotný datový management klíčový pro dlouhodobé zvládání ekologických i sociálních dopadů. Experti zároveň označili kontrasty a pestrost krajiny Mostecké pánve za nejdůležitější potenciál pro vyvážený rozvoj průmyslu, inovací, rekreace a kvality života obyvatel.

Pozitivní hodnocení naší dosavadní práce i jasná doporučení, která jsme obdrželi, potvrdily správnost nastaveného směru. Odborníci projevili zájem zůstat v kontaktu a sledovat další vývoj projektu také z profesního hlediska. Jejich podněty nyní zapracujeme do aktualizace analýzy a do navazujících kroků transformace post těžebního území.

Dvoudenní exkurze s členy ČAKA po Mostecké pánvi v rámci Měsíce krajinářské architektury

Na konci dubna jsme měli jedinečnou příležitost provést členy České asociace pro krajinářskou architekturu (ČAKA) krajinou Mostecké pánve. Během dvoudenní exkurze jsme společně navštívili řadu míst, která dokumentují minulost i budoucnost tohoto jedinečného území.

První den exkurze:

Program zahájila prezentace v Ústí nad Labem, kde jsme představili první výstupy naší analýzy Mostecké pánve – zaměřili jsme se na hlavní problémy i potenciál celého území. Poté jsme se přesunuli na Radovesickou výsypku, kde za účasti místostarosty města Bíliny a zástupců společnosti Severočeské doly a.s. proběhlo představení Rámcového plánu rozvoje tohoto území. Jedná se o zásadní dokument pro budoucí debaty o směřování této lokality.

V odpoledních hodinách jsme navštívili Bílinu a její revitalizovaný park Lázní Kyselka, který představuje příklad kvalitní obnovy veřejného prostoru s přímým dopadem na každodenní život místních obyvatel. Program pokračoval u jezera Barbora, kde nám své vize rozvoje představili starostové přilehlých obcí. Toto jedinečné prostředí disponuje značným rekreačním i rozvojovým potenciálem.

První den exkurze jsme zakončili návštěvou kláštera v Oseku. Při prohlídce působivého zahradního areálu nás doprovázel starosta města spolu se zástupkyněmi spolku Klášterní zahrady.

Druhý den exkurze:

Druhý den exkurze začal návštěvou lomu ČSA, kde jsme měli možnost vidět pestrou škálu způsobů revitalizace post-těžební krajiny. Součástí prohlídky byl i pohled do části území, které je připravováno k vyhlášení za Národní přírodní památku Lom ČSA. Nezapomenutelným zážitkem byla také návštěva impozantního těžebního stroje – velkorypadla RK5000, jehož možnému zachování jsme se v rámci našeho projektu rovněž věnovali.

Následovala prohlídka zámku Jezeří, jehož bohatá historie je úzce spjata s těžbou hnědého uhlí. Součástí návštěvy byla také působivá expozice věnovaná zaniklým obcím v okolí lomu ČSA, doplněná o osobní vzpomínky paní kastelánky, která pochází ze zmizelých Albrechtic.

V Litvínově – Janově jsme zavítali do sousedského domu ve vile Libuše. Diskutovali jsme zde o specifikách sídlišť, jejichž výstavba byla s těžbou uhlí v regionu úzce spjata, a o důležitosti práce s komunitami a veřejným prostorem.

Exkurzi jsme zakončili u jezera Most, kde nám zástupci společnosti DIAMO přiblížili složité báňské podmínky a výzvy provázející vznik jezera, stejně jako následný proces rozvoje této významné rekreační oblasti. Představitelé města Most následně nastínili vizi budoucího rozvoje lokality, která má potenciál stát se jedním z nejvyhledávanějších rekreačních center v regionu.

Silný dojem z proměňující se krajiny

Mostecká pánev je plná jedinečných míst s charakterem a možnostmi, které z ní mohou udělat atraktivní prostor pro současný i budoucí život. Jsme potěšeni, že tato transformující se krajina oslovila i naše kolegy z ČAKA, a věříme, že to rozhodně nebyla jejich poslední návštěva v regionu.

Vážíme si toho, že můžeme prostřednictvím našich aktivit přispívat k rozvoji tohoto výjimečného území.

Foto den 1:

 

Foto den 2:

 

Pánevní znělky: Pojďme plánovat pánev

Od března do června 2025 se v rámci naší práce jako 4. pilíře Transformačního centra Ústeckého kraje konají tzv. pánevní znělky – tematická setkání s aktéry rozvoje post těžebního území. Jejich cílem je otevřít diskusi nad hlavními tématy a závěry, které nám vyplynuly z  vodní analýzy a získat vstupy důležité pro další směřování celého procesu.

Úvodní analýza představuje výchozí dokument, který shrnuje klíčová data, zjištění a vztahy v území. Věnuje se tématům jako jsou potenciály a limity prostorového rozvoje pánve, typologie území či  kontext jejího plánování. Má sloužit jako podklad pro formulaci Vize rozvoje pánevní oblasti a následné zpracování Koncepční studie.

Během znělek se účastníci seznamují s tím, co je obsahem analýzy, proč vznikla, k čemu má sloužit a kdo s ní může dál pracovat. Zároveň se sbírá zpětná vazba – ověřují se zjištění, diskutují se různé interpretace dat, identifikují se chybějící témata a hodnotí se přínosy i možnosti využití analýzy.

Součástí setkání je také představení plánovaného postupu práce: úvodní analýza → vize → komplexní studie. Získávají se podklady pro určení prioritních témat k řešení, pro formulaci hrubého obrysu vize a pro zadání navazujících analytických podkladů. 

Do setkání jsou v první fázi zapojováni aktéři z řad zástupců obecních a krajských samospráv, těžebních organizací, odborných a rozvojových institucí, univerzit a nezávislých expertů.

Celkem je v první fázi naplánováno 16 znělek, které se konají i s podporou hejtmana Ústeckého kraje. Výstupy z těchto setkání přispívají k formulaci Vize rozvoje pánevní oblasti, která bude prezentována na Transformačním fóru, které se uskuteční 19. června 2025. O výsledcích této fáze budeme dále informovat prostřednictvím webových stránek i dalších komunikačních kanálů.

 

Spolupráce rozvojových agentur Ústeckého a Moravskoslezského kraje

Začátkem dubna jsme měli příležitost navštívit kolegy z moravskoslezské rozvojové agentury MSID – Moravskoslezské investice a development. V jejich ostravském sídle jsme sdíleli zkušenosti a nahlédli do práce týmu, který má za sebou řadu let intenzivní práce na transformaci regionu zasaženého hlubinnou těžbou.

MSID dlouhodobě podporuje obce, podílí se na revitalizaci území a připravuje krajinu pro nové investice. Jejich úsilí proměňuje podobu kraje a ukazuje, že i silně poznamenaná území mají velký potenciál.

Ačkoliv se pohornická krajina na Moravě liší od té na severu Čech, výzvy i příležitosti jsou často velmi podobné. Mluvili jsme o tom, jak pracovat s místními i národními aktéry, jak zachovat hodnoty post těžební krajiny a zároveň ji připravit pro nový život – ať už jde o pracovní příležitosti, investice, kvalitní bydlení nebo obnovu krajiny po těžbě .

Velkým zážitkem byla i samotná návštěva: šikmý kostel v Karviné, Karvinské moře nebo bývalý důl Gabriela – místa, která mluví sama za sebe.

Těšíme se, že v tomto sdílení zkušeností budeme pokračovat. Spolupráce, která má smysl.